Řecko není bohatou zemědělskou zemí. Je tu mnoho hor a v horkém létě příliš málo deště. Zemědělství bylo omezené na nížiny nebo terasovité kopce. Hlavní obilninou byl ječmen, protože potřebuje méně vody než pšenice. Dařilo se tu olivám a vinné révě a s olivovým olejem a vínem se obchodovalo výměnou za nedostatkové obilí. V suchých horách se pásli ovce a kozy. Zemědělské pozemky byly malé. Když rolník zemřel, půda se rozdělila mezi jeho syny. Tak se pozemnky stále zmenšovaly a zmenšovaly a mnoho Řeků se na půdě již nemohlo uživit. Proto museli hledat nový domov za mořem. Řecko bylo chudé na kovy, i když se tu vyskytovalo železo. Používalo se ho na výrobu zemědělského nářadí a zbraní.
Rostliná výroba
Hlavní zemědělské oblasti jsou v Boiotii, Thesálii, střední a východní Makedonii a Thrákii. To jsou také stěžejní oblasti produkce obilovin (pšenice), bavlny a cukrové třtiny. Významná je rovněž produkce rýže, k jejímuž pěstování se užívá některých nedávno zúrodněných alkalických půdních ploch u moře. Orná půda na úpatí kopců se hodí pro pěstování tabáku, vinné révy, oliv a ovoce. Z dřevin se v Řecku kromě oliv daří citrusům, jablkům, broskvím, nektarinkám a meruňkám.
Živočišná výroba
Mezi chovným dobytkem tradičně převažují ovce (8,7 mil. ks) a kozy (5,5 mil. ks). Stáda hovězího dobytka čítají zhruba 600 tis. ks.
Nejdůležitějšími objemovými položkami jsou vejce (cca 2 bil. ks ročně), mléko (2 mil. l), maso (480 tis. t) a sýry (cca 160 tis. t).
Rybolov představuje ročně objem cca 160 tis. tun.
V obvyklých objemových jednotkách převažuje rostlinná výroba nad živočišnou.
